Blog

Nektar

Zveřejnil

27 ledna, 2026 Zapnuto 27 ledna, 2026

Co je nektar a jak vzniká

Nektar je sladká tekutina vytvářená především krytosemennými rostlinami opylovanými hmyzem. Nejčastěji vzniká v květech, kde slouží k lákání opylovačů, zejména včel. U některých rostlin se však tvoří i mimo květy, kde představuje zdroj živin pro tzv. mutualistické živočichy, kteří rostlinu na oplátku chrání.

Z chemického hlediska je nektar vodný roztok cukrů, především sacharózy, glukózy a fruktózy. V menších množstvích obsahuje také aminokyseliny, organické kyseliny, alkoholy, fosfáty a další látky, které ovlivňují jeho chuť i atraktivitu pro hmyz.

Složení nektaru a jeho význam pro včely

Složení nektaru se liší podle druhu rostliny. U některých převládá sacharóza, u jiných glukóza s fruktózou, případně jsou cukry zastoupeny v rovnováze. Právě tato rozmanitost má vliv na výslednou chuť a vlastnosti medu.

Z hlediska včelařství je nektar ekonomicky i biologicky zásadní surovinou. Včely z něj vyrábějí med a zároveň při jeho sběru zajišťují opylení entomogamických rostlin, čímž významně přispívají k biodiverzitě i zemědělské produkci.

Nektarium – místo vzniku nektaru

Nektarium je specializované pletivo, ze kterého je nektar vylučován na povrch rostliny. K uvolňování dochází difúzí přes žláznatá pletiva. Při vysokých teplotách a slunečním svitu se voda z nektaru odpařuje, čímž roste koncentrace cukru a zvyšuje se osmotický tlak. Ten následně přitahuje další vodu z pletiv, takže nektarium zůstává vlhké i u povadlých rostlin.

Pokud je nektarium opláchnuto vodou, cukr se smyje a osmóza se zastaví. Jakmile se však cukr znovu objeví, proces se obnoví. Z tohoto důvodu jsou nektaria často chráněna proti dešti – tvarem květu, šupinami, stříškami nebo pohyby okvětí.

Florální nektarium (nektarium v květech)

Florální nektaria se nacházejí přímo v květech nebo na jejich částech. Jejich tvar a umístění jsou typické pro jednotlivé druhy rostlin. Jsou uspořádána tak, aby se hmyz při sběru nektaru dotýkal prašníků i blizny, čímž dochází k účinnému opylení.

Nektaria mohou mít podobu:

prohlubní nebo hrbolků na květním lůžku
žláz uspořádaných kolem pestíku
přeměněných okvětních lístků (např. ostruhy u orchidejí)
septálních žlázek v semeníku
žláznatých trichomů nebo ztlustlých částí čnělky

Často jsou na pohled nápadná leskem, barvou nebo vlhkostí.

Extraflorální nektarium (nektarium mimo květ)

Extraflorální nektaria vylučují nektar mimo květy – nejčastěji na řapících, okrajích listů, středních žilkách, pupenech nebo květních stopkách. Jejich účelem není opylování.

Hlavním významem extraflorálního nektaru je:

přilákání predátorů škůdců (např. mravenců), kteří chrání rostlinu
odvádění hmyzu, který by jinak mohl poškozovat květy

Tento vztah však není vždy ideální – například mravenci sice likvidují housenky, ale zároveň mohou šířit mšice po rostlině.

Shrnutí významu nektaru

Nektar je klíčovou složkou vztahu mezi rostlinami a opylovači. Pro včely představuje základní zdroj energie, bez kterého by nemohla vznikat produkce medu ani účinné opylování. Pro včelařství i přírodu má proto nektar zásadní ekologický i hospodářský význam.